Už jsou tu zas! Nevyhynuli, jak se zdálo, ani neodlétli do příhodnějších končin. Přikrčeni v temném podzemí vyčkali příhodné chvíle, přežili hlubokou orbu i chemické prostředky hromadného ničení a letos plni sil a žravé energie slavně vyrazili do májových dnů. Ačkoli k tomu došlo kdesi v zastrkově na Moravě, hned se dostali až do televize. Nebude to dlouho trvat a dobudou i Prahu. Ano, už jsou zase mezi námi!
Jak jsme je milovali, ty poválečné chrousty našeho dětství! Stačilo zatřást prvním stromem a napršely jich koberce. Než se ti nemotorové vzpamatovali, byli naši. Příjemně šimrali ve dlani škrábavýma nožičkama, úporně se drali za svobodou. Holky ječely v očekávání nejhrůznějších zážitků, ještě nebyla krabička s chroustem ani pootevřena. A kdo si troufl vypustit toho úžasného tvora uprostřed vyučování, když hodinu branné výchovy navštívil soudruh inspektor, z toho se stal hrdina obdivovaný celou školou.
Bylo úžasné pozorovat neobratného brouka, jak se po zvednuté ruce škrábe do výšky, jak se chystá k letu, pumpuje vzduch, pozvedá krovky a rozbaluje poskládaná křídla, vějířky tykadel ochutnává jarní větřík, pak spustí motor a s brukotem slétne, zblblý pobytem v těsné krabičce, dolů k zemi, místo do nebe: bum!
Vyskytovali se v takových spoustách, že jsme si jich nevážili, šlapali jsme po nich setřesených v trávě, sbírali je do kýblů a dávali slepicím - tuze jim chutnali, chrousti jsou zdravá strava plná vitamínů z listí, plýtvali jsme jimi, jako by - jenom proto, že jich je nadbytek - neměli žádnou hodnotu. Stačilo otevřít večer okýnko od záchodu, rozsvítit a už se slétali přilákáni světlem žárovky šedesátky; za chvilku jich byl plný záchod. - Zdálo se, že chroust je věčný.
Chyba lávky, chroustí léta pominula a nikdo nebyl znepokojen, nikdo si toho ani nevšiml. Možná někde existuje vědecký ústav zabývající se chrousty. Jenže nám nevědcům, prostým uživatelům života, důvod absence chroustů vědci nesdělili. Co když je vykynožili, aniž by se nás zeptali, zda s tím souhlasíme? A to proto, že je podle klíče: užitečný - škodlivý zařadili do kategorie škůdců. Vždyť nám kradou majetek: živí se listím a jejich ponravy žerou kořínky užitečných rostlin. Co když je vyhubili, aniž by objektivně zvážili význam chrousta pro harmonickou funkci světa?
Zpupný antropocentrik se totiž domnívá, že je mu všechno dovoleno. Do kategorie škůdců - a udělal to schválně - nezařadil tvora pro planetu Zemi nejškodlivějšího, totiž homo sapiens erectus. Opomenul skutečnost, že také chroustům patří svět, neboť jsou jeho součástí a tolik škody jako člověk nenadělají. Jako by si neuvědomoval, že to, co škodí chroustům, škodí také člověku.
Chrousti, buďte vítáni!
Publikováno: Hospodářské noviny, 6.6.2003
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat